Verze 0‚ 1

Původní koncepce

Všechno to začalo na podzim roku 2007, kdy jsem si koupil moji úplně první motorku Jawa 23 Mustang. Záměrně byla bez TP a pro jediné určení - terénní závody. Následovalo okamžité odstrojení až na kostru a vymýšlení kam jakou výztuhu umístit. Plány byly velké, ale zkušenosti nulové (vážně jsem se do té doby o motorky vůbec nezajímal), takže na řadu přišly první chyby. A zrovna ta nejzásadnější - špatná koncepce. S vidinou velkého zdvihu jsem na burze pořídil starou (po smrti) vidlici z 519ky. Váha obrovská, funkčnost žádná. I přes tyto "detaily" jsem ve stavbě pokračoval, nechal vyrobit redukce pro kompatibilitu s hlavovým uložením fichtla a osu předního kola, též pro fichtla. Aby se z fíka nestal Easy Rider s předkopnutou vidlicí, tak se musel upravit a vyztužit krk. S výsledkem jsem byl spokojen, avšak to jsem netušil, že vše, co jsem stvořil již brzy pujde z domu. 

       

Konec projektu přišel opravdu velice brzo. Když jsem přivezl vidlici na repasi k vrchnímu mechanikovi - panu Kocourkovi a barvitě jsem mu vyprávěl, co a jak jsem udělal, tak sprásknul ruce se slovy: "Cos to proboha stvořil Štumřiku, to můžeš akorát tak vzít a rovnou zahodit!!!" Samozřejmě mě se podlamovaly kolena s vědomím, že všechno bylo k ničemu a že najednou nic nemám.

Avšak zklamání netrvalo dlouho. Pan Kocourek zašel do chlívka a po chvíli přinesl rám terénního fíka s kavlitní slepičí povrchovou úpravou. "Na, tady máš, nám jeden stačí...a pořiď si k tomu vidlice ze Simsona". No a tak jsem přišel k hotovému rámu jako slepý k houslím. Původní koncepci jsem poslal do světa a sehnal vidlice. Tím začala stavba stroje s označením Verze 0.

 

 

 Verze 0:

 S pořádným základem nabral projekt na obrátkách. Spolužák, který měl být mým spolujezdcem, mě zásobil vysloužilými díly z dob jeho motokrosové kariery, takže na rámu se objevily blatníky Kawasaki, řidítka Reikon atd. Díky Peťane, slouží dodnes ;-)

         

     

Pomalu se začal rýsovat stroj, který by se terénu vůbec nemusel bát. Velmi zachovalé vidlice Simson po repasi slibovaly dobrou službu a ke kvalitnímu základu přibyla nová kola s řádným výpletem, repasovanými bubny a vhodné obutí.

                              

Stavba probíhala zatím úspěšně, avšak stále chyběla jedna podstatná věc - motor! Ten jako jeden z mála nešel do světa nýbrž rovnou k vrchnímu mechanikovi na generálku. Nová ložiska Nachi made in Japan, podbroušení zubů převodovky k zamezení vypadávání rychlostí, nová bronzová pouzdra, lamely Ferodo, vyvařené trny spojkového koše a mnoho dalšího.  Přestože motor "jezdil", po řádném spasování karterů bylo jasné, že jejich narození bylo v pátek, 5 minut před koncem směny. Na dosedací ploše pro válec byl skok téměř 1mm! Mistr řemesla však problém odstranil, a tak se narodil motor, který se později ukázal jako vyjímečný!

 

V plánu bylo postavit stroj, takže válec se dočkal pouze slícování přechodů v kanálech a zůstal tak sériový. Avšak zde se tolerance při výrobě sešly nejlépe jak mohly a motor s tímto válcem oproti ostatním sériovkám opravdu "jel"! Maximální otáčky 7600ot/min a "maximálka" v terénu téměř 70km/h.

Stavba se blížila ke zdárnému finiši a zbývalo dodělat (dnes vím, že velmi podstatné) drobnosti.

     

Výfuk Hikone? Pořídil jsem tento výfuk s vidinou vyššího výkonu a přidělal jej na motorku tak, jak padl nejlépe. Měl jsem štěstí a motor s ním získal zajímavější "spodek". U pozdějšího válce to však bylo úplně jinak...

Netrvalo dlouho a motorku jsem opravdu dokončil podle mých představ a vznikla tak nultá verze "závodního" stroje. 

 

Hurá na první závod!

Náš první závod jsme si odbyli ve Svinčanech, kde i přes můj pád v úvodním kole jsme obsadili 7. místo. Co víc si přát v prvním závodě než umístění v TOP 10, takže maximální spokojenost.

   

Foto by Jirkavo

Následovaly závody v Práchovicích a v Jedousově, pokaždé TOP 10.

Verze 1

Po úspěšné sezoně 2008, kdy stroj si prodělal mnoho dětských nemocí, kterým snad nikdy není konec, přišla zima a s ní spojené dlouhé večery v dílně. Motor jako jediný za celou sezonu fungoval na 100% díky péči vrchního mechanika pana Kocourka, takže za všechny maléry nesl vinu konstruktér :-) 

V plánu bylo vychytání dalších much na stroji a jedním okem jsem pošilhával po nějaké barvě. Moje oblíbená svítivě zelená byla jasná volba! :-) Pro ještě větší odstrašení soupeřu dostal rám barvu ala Al :-) 

     

Během první sezony jsem nasbíral mnoho poznatků a zkušeností, takže vznikly konečně pořádné stupačky, zadní brzda táhlem (nakonec jsem musel zmírňovat její účinnost, protože byla opravdu jedovatá) a abych nemusel tolik kroutit plynem, tak v průběhu sezony se na řidítka přestěhoval rychlopal z plochodrážních strojů.

     

                   

Novinek bylo opravdu mnoho a stroj se se svou spolehlivostí posunul zas o krok dále. Hned první závod sezony útočil na stupně vítězů, avšak kvůli defektu zadního kola z toho byla bramborová medaile pouze o 1 kolo. O potenciálu stroje tedy nebylo pochyb! 

     

                                         

Následoval závod v Přelouči, kde zklamal konstruktér - špatně zvolený převod (tento závod jsme jeli poprvé) a ztracené víčko nádrže. Přes tyto fatální chyby jsme obsadili 6. místo.

   

   

 

Na řadě byl zlomový závod!

Protože stroj byl již relativně spolehlivý a pravidelně se umísťoval těsně pod stupni vítězů, tak jsem se začal poohlížet po nějaké úpravě motoru. Prakticky bylo rozhodnuto a Stejskyho myslím představovat nemusím. Jeho cestovní úprava splňovala moje požadavky dokonale. Pár dní na to jsme si domu přivezl celou sadu a příprava na nadcházející závod mohla začít. Zajímavé bylo, že jsem se setkal s prognózami, že tato úprava na tento druh závodění není stavěná, že to nevydrží, že se bude přehřívat a jiné podobné hospodské řeči...

S předstihem byl motor kompletní, takže jsem mohl začít zajíždět. Podařilo se mi najezdit 100km okolo Pardubic na nelegálním stroji, který navíc moc nezapadá do běžného provozu, což byl docela zážitek. Přestože jsem se snažil krotit touhu tahat za plyn, tak jsem běžně pokořoval 70 km/h, což při terénním převodu bylo obdivuhodné. Ke konci krátkého zajížděcího procesu již motor jezdil na plný plyn a dosahoval znatelně vyšších otáček a rychlosti než sériový válec. 

Bohužel na závod jsem odjížděl se špatně zvoleným převodem - těžkým (jiná charakteristika motoru a maximální otáčky téměř o 1500ot/min vyšší). Ze začátku byl podklad na trati měkký, takže 3. rychlostní stupeň se nechtěl sbírat. Naštěstí po krátké době byla k dispozici stopa s tvrdým podkladem a motor začal deklasovat soupeře rozdílem několika tříd. Jen pro zajímavost maximální rychlost v terénu byla dosažena o 10km/h vyšší než se sériovým válcem na stejném závodě minulý rok.

Závod pro nás dopadl vítězně v naší kategorii strojů s originální siluetou motoru. I v kategorii speciálů by se stroj neztratil, protože by skončil těsně pod stupni vítězů. Cestovní úprava zde ukázala svůj potenciál a umlčela všechny negativní prognózy.

   

    

 

Foto by Ajke

Přesně do roka a do dne! Na závodech ve Svinčanech jsme přesně před rokem jeli náš úplně prvnní závod, takže vítězství pro nás byla taková odměna za předešlou sezonu. Sud piva pro vítěze jsme si řádně užili :-)

 

Bohužel s novým válcem se objevil problém v podobě výfuku. Motor měl vynikající výkon, ale až po překročení hranice 5500ot/min, což je pro terénní závody nevhodné. Maximální otáčky motoru sice byly 8700, 8200 a 7800ot/min, ale každé přeřazení znamenalo pokles otáček pod zmiňovanou hranici. Tento nepříznivý efekt se naplno ukázal na závodech v Práchovicích.

Během pauzy mezi závody se konal legndární Stadion Cup v Břehách u Přelouče. Po zjištění, že součástí je i vložený závod fichtlů bylo jasné, že to si nemůžu nechat ujít. Strategicky jsem zvolil převod 12/55, protože jsem si věřil více na neasfaltové části trati. Když jsem však uviděl startovní listinu a přítomné stroje, tak mi bylo jasné, že dnes budu bojovat o to nebýt poslední! Petr Adamec powered by Stejsky, Frikulín, 4 rychlostní 550 a jiní střelci - silničáři. Hned jsem přehodnotil mé cíle a bylo mi jasné, že úspěch bude postoupit do finále. Jel jsem ve druhé rozjíždce, ze které postupovalo prvních 11 z 22. Startoval jsem z předních pozic na roštu, avšak mé postavení vydrželo do první zatáčky. Na následující téměř kilometr dlouhé rovince mi všichni zmizeli a já měl co dělat, abych je mimo asfalt alespoň stáhnul. Rozjížďku jsem dokončil na 9. místě. Ve finále jsem měl cíl nebýt poslední. To se podařilo a po parádních soubojích skupinky na chvostu startovního pole jsem dokončil na 19. místě. Mít možnost se svézt s nejlepšími z ČR byla obrovská zkušenost a vidět Stejskyho břehovský 3K v akci opravdu nevšední zážitek. Těším se na další ročník :-)

 

       

 

Za 14 dní následoval závod v Práchovicích. Jak již bylo řečeno, zde se projevily trable s výfukem naplno. Trať byla místy hodně technická a s táhlými kopci, takže i převod 10/55 byl moc těžký a často jsme museli více zaměstnávat spojku. Navíc opět se zakutálelo víčko od nádrže a povolily se stupačky :-( Přes tyto trapasy jsme dokončili závod na 7. místě s vědomím, že je nutné svařovat, přivazovat a hlavně sehnat originální výfuk.

               

Foto by Ajke                                

 

Na závody v Jedousově jsem sehnal originální výfuk a po namontování bylo znát, že motor má mnohem lepší "spodek". Ztratil sice pár otáček v maximu, ale průběh byl pro mě důležitejší. Závod v Jedousově se jako jediný jede na 5 hodin, což už je pěkná porce kilometrů (cca 250km) . Převod byl vpořádku a závod se odvíjel zatím dobře. Bohužel sériový výfuk má jednu nevýhodu a to velkou hmotnost. To, co udrželo Hikone rok a půl, neudrželo sériový výfuk 3 hodiny a navíc to vzalo i příslušnou stupačku. Co dál? Koleno zůstalo, takže se pokračovat dalo. Poctivé 2 hodiny bez tlumiče a levé stupačky byly deptající a nárok na nějaké umístěni jsme si rozhodně nedělali. O to víc jsem nechápali proč se máme dostavit k měření vrtání válce. 38,50 bylo vpořádku a my jsme se umístili na úžasném 3. místě v tak náročném závodě a bez jakéhokoliv dělení strojů do kategorií. Tento úspěch uzavřel nadmíru úspěšnou sezonu 2009.

     

     

Foto by Ajke

 
TOPlist